Máte někdy před důležitou schůzkou sevřený žaludek? Zrychlený tep? Nebo si večer uvědomíte, že jste celý den zatínali čelist a měli ramena až u uší? Možná si řeknete: "Jsem prostě ve stresu." A máte pravdu…

Stres se ale neodehrává pouze v hlavě. Zapojí se při něm celý organismus - mění se dech, srdeční činnost, svalové napětí, trávení i způsob, jakým vnímáme okolí.

Jedním z důležitých spojení mezi mozkem a tělem je nervus vagus neboli bloudivý nerv.

Je to desátý hlavový nerv a jedna z hlavních komunikačních cest mezi mozkem a vnitřními orgány. Vychází z oblasti mozkového kmene, prochází krkem a pokračuje do hrudníku a břicha. Podílí se mimo jiné na regulaci srdeční činnosti, trávení a dalších funkcí autonomního nervového systému. A právě způsob, jakým propojuje mozek a tělo, je na něm možná to nejzajímavější.

Tělo neustále informuje mozek

Když mluvíme o mozku a těle, máme někdy tendenci představovat si mozek jako šéfa, který vydává pokyny a tělo je jednoduše vykonává. Jenže tak jednoduché to není.

Komunikace mezi tělem a mozkem probíhá oběma směry.

Přibližně 80 % vláken bloudivého nervu je aferentních - vedou informace z těla směrem do mozku. Asi 20 % je eferentních a vedou signály opačným směrem, z mozku k orgánům. Tento poměr se v odborné literatuře běžně uvádí jako přibližný.

Co to znamená?

Tělo není jen vykonavatelem pokynů mozku. Neustále mu také říká, co se v něm děje.

Srdce bije rychleji. Žaludek se stáhne. Změní se dech. Svaly se napnou. A mozek tyto informace průběžně přijímá a vyhodnocuje.

Je to vlastně neustálý dialog. A právě proto může být zajímavé podívat se na stres trochu jinak. Nejen jako na něco, co se odehrává "v hlavě", ale jako na stav celého organismu.

Co má vagus společného s trávením?

Možná znáte ten pocit, kdy vám ve stresu "spadne žaludek", sevře se břicho nebo najednou nemáte chuť k jídlu. Bloudivý nerv propojuje mozek s významnou částí trávicího systému a podílí se na regulaci pohybu trávicího traktu, sekrece i dalších trávicích funkcí. Zároveň přenáší informace ze střev zpět do mozku.

Proto se při stresu může změnit i to, jak trávíme. Organismus totiž v zátěži přesměrovává svou pozornost k funkcím, které jsou v danou chvíli důležitější pro zvládnutí situace.

A přesně tady je vidět, že stres není jen psychický stav. To, co se děje v hlavě, se může projevit i v žaludku a střevech a informace z trávicího systému se zároveň vracejí zpět do mozku.

A co krevní tlak?

Bloudivý nerv má důležitou úlohu také v regulaci kardiovaskulárního systému. Jeho parasympatická aktivita ovlivňuje především srdeční frekvenci a vedení vzruchu v srdci a prostřednictvím autonomních reflexů se podílí na regulaci krevního oběhu.

To neznamená, že bychom mohli několika hlubokými nádechy jednoduše "snížit krevní tlak". Krevní tlak je výsledkem složité spolupráce srdce, cév, ledvin a celého autonomního nervového systému.

Vagus je ale jednou z cest, kterými organismus průběžně upravuje srdeční činnost a reaguje na změny uvnitř těla.

A právě při stresu se tato regulace dostává do popředí. Aktivace sympatického nervového systému může zvýšit srdeční frekvenci a připravit tělo na rychlou reakci, zatímco parasympatický systém pomáhá organismus následně vracet k úspornějšímu režimu.

Když hlava ví, že jste v bezpečí, ale tělo pořád ne

Představte si, že máte před sebou důležitou prezentaci. Víte, že jste připraveni. Víte, že vám nic skutečně nehrozí. Říkáte si: "To zvládnu."

Jenže srdce buší, ruce jsou zpocené, žaludek sevřený a dech je krátký. Můžete si dokola opakovat, že jste v pohodě. Někdy to pomůže. Ale někdy ne. Protože tělo má vlastní signály, které mozek neustále vyhodnocuje. A právě tady se dostáváme k zajímavé myšlence:

Nemusíme pracovat se stresem pouze přes hlavu. Můžeme začít u těla.

Pomalejší dech. Pohyb. Uvolnění čelisti. Dotek. Hlas. Vnímání prostoru kolem sebe.

Nejde o žádný trik, kterým během několika sekund "vypnete stres". Spíš dáváte nervovému systému nové podněty. A někdy je právě tohle jednodušší než snažit se vlastní hlavu přesvědčit, že se nic neděje.

Co můžete udělat, když cítíte napětí?

Začněte dechem

Když jsme ve stresu, dech se často zrychlí a zkrátí. Možná si toho ani nevšimnete. Zkuste ho na chvíli zpomalit. Nádech nosem. Pohodlný výdech, který je o něco delší.

Můžete například vyzkoušet čtyři sekundy nádech a šest sekund výdech. Nemusíte se nadechovat co nejvíc. Dýchejte pohodlně a plynule. A vydržte tak jednu nebo dvě minuty.

Zkuste si promnout uši

Možná to zní zvláštně, ale právě uši patří mezi zajímavá místa, se kterými se v souvislosti s bloudivým nervem pracuje.

Některé části vnějšího ucha jsou zásobovány větví bloudivého nervu. Oblast ucha se proto využívá také při výzkumu takzvané aurikulární stimulace bloudivého nervu.

Co můžete udělat sami? Jemně si promněte ucho. Začněte u lalůčku a pomalu pokračujte po jeho okraji. Můžete ho lehce promasírovat mezi prsty nebo velmi jemně povytáhnout do stran a nahoru.

Rozhlédněte se kolem sebe

Když jsme ve stresu, naše pozornost se často zúží jen na problém, termín nebo člověka, který nás naštval. Zkuste na chvíli udělat opak: pomalu se rozhlédněte kolem sebe, podívejte se do dálky a všímejte si barev, tvarů, světla a zvuků.

Povolte čelist

Zkuste si právě teď všimnout, jestli nemáte zatnuté zuby, napjatý jazyk nebo vytažená ramena. Povolte čelist, spusťte ramena a pomalu vydechněte - první krok nemusí být "musím se uklidnit", ale jen "aha, jsem napjatý".

Pracujte i s hlasem

Zkuste při delším výdechu tiše zabroukat "mmmm" nebo si jen pobrukovat oblíbenou melodii. Neznamená to, že si jednoduše "zapnete vagus", ale hlas, dech a příjemný smyslový vjem mohou být jednoduchým způsobem, jak na chvíli zpomalit.

A potom se zvedněte ze židle

Vstaňte, protáhněte se, zakružte rameny, podívejte se do dálky nebo se na pár minut projděte. Nemusíte hledat speciální cvik na bloudivý nerv – vaše tělo potřebuje hlavně pravidelně měnit polohu, pohyb, tempo i prostředí.

Tělo a mozek spolu neustále komunikují

Bloudivý nerv není tlačítko, kterým můžeme na povel vypnout stres, snížit tlak nebo spravit trávení.

Je ale důležitou součástí obousměrné komunikace mezi mozkem a tělem. Pomáhá regulovat srdeční činnost, podílí se na fungování trávicího systému a přenáší do mozku informace o tom, co se uvnitř našeho těla právě děje. A možná právě to je na něm nejzajímavější.

Když se během pracovního dne na chvíli zastavíte, povolíte čelist, zpomalíte dech, vstanete ze židle nebo se na chvíli projdete, neděláte jen něco "proti stresu".

Dáváte svému tělu šanci změnit stav, ve kterém se právě nachází. A nemusí to trvat půl hodiny. Někdy stačí začít malou změnou.

Tak co zkusíte to právě teď?